Obec Myslív

Obec Myslív

Obec Myslív

Malebná obec na pomezí jihočeského kraje, která pod sebou sdružuje
obce Myslív, Milčice a Loužnou

Obec Myslív

Rozšíření Březového potoka a rozhovor s Janem Prachařem - 25.2.2021

Lokalita pro úložiště je rozšířena o další obce. Panují obavy ze zrušení vsí

Další nepříznivá zpráva zasáhla obce, které spadají do lokality Březový potok na Horažďovicku, kde by mohlo vzniknout úložiště jaderného odpadu.
SÚRAO rozšířilo oblast o další obce.

V prosinci se Březový potok dostal do užšího výběru čtyř lokalit pro plánované úložiště. Týkala se to Chanovic, Kvášňovic, Maňovic, Olšan, Pačejova a Velkého Boru. Počátkem roku ale přišla další nepříjemná zpráva, kterou nikdo nečekal. „Ředitel SÚRAO Jan Prachař sdělil dalším čtyřem obcím na Horažďovicku, že byly zahrnuty do území, o které se rozšiřuje tzv. lokalita Březový potok. Rozšíření se týká obcí Břežany, Kovčín a Malý Bor a města Horažďovice. Takže nově se problematika úložiště na Horažďovicku přímo týká 10 samosprávných celků a lidí z jejich 32 sídel,“ řekl starosta Chanovic a zároveň mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Klásek s tím, že všech deset dotčených obcí nesouhlasí dlouhodobě se záměrem Ministerstva průmyslu a obchodu umístit na jejich správním území hlubinné úložiště radioaktivních odpadů.
Zdroj: https://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/lokalita-pro-uloziste-je-rozsirena-o-dalsi-obce-panuji-obavy-ze-zrus-20210225.html

 

ÚLOŽIŠTĚ JADERNÉHO ODPADU MUSÍ VYDRŽET STOVKY TISÍC LET 25.02.2021

Hospodářské noviny Jan Markovič
JAN PRACHAŘ, ŘEDITEL SPRÁVY ÚLOŽIŠŤ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ

Horka, Janoch u Temelína, Hrádek nebo Březový potok. V jedné z těchto lokalit se v roce 2065 otevře první české hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Jde o čtyři místa, která na konci loňského roku vybrala vláda. Teď je čekají další geologické průzkumy, jasno bude zhruba za devět let. Správa úložišť radioaktivních odpadů se nyní pouští do dalších testů. K tomu má i vlastní podzemní laboratoř na Vysočině.
„Zkoumáme, co se stane, když člověk shora zanese do štoly mikroby,“ říká ředitel organizace Jan Prachař.

* HN: Podle čeho se vybraly lokality, které by byly vhodné pro hlubinné úložiště jaderného odpadu?

Výběr vhodných míst probíhá už od 90. let. Nejdříve jsme měli asi 30 lokalit, výběr jsme postupně zužovali až na devět, z nichž se finálně vybrala čtyři místa. K tomu jsme sbírali velké množství informací. Ty lze rozdělit do tří skupin – bezpečnost, technická proveditelnost a vlivy na životní prostředí. Řešila se například infrastruktura nebo využitelný horninový masiv. Hledali jsme nerozpukanou stabilní kostku horniny určitých rozměrů. V dalším kole bude potřeba v těchto lokalitách udělat průzkum a do roku 2030 vybrat jednu finální a jednu záložní.

* HN: Jak dlouho vydrží hotové hlubinné úložiště přijímat radioaktivní odpady?

Je koncipované na všechny odpady, které kdy v Česku vznikly, plus na další, jež do doby jeho otevření vzniknou. Celková kapacita je spočítaná na 9500 tun vyhořeléjo jaderného paliva. Přitom jaderné elektrárny ročně vyprodukují zhruba 80 až 100 tun. Místo bude ale i pro dalších 4500 tun vysoce aktivních odpadů, které vzniknou při rozebírání jaderné elektrárny. Jde tedy o kombinované úložiště, kromě vyhořelého paliva se tam budou ukládat třeba i věci z provozu elektráren: reaktorové nádoby a další materiál.

* HN: Počítáte s tím, že úložiště pojme ještě další plánované zdroje?

Aktuálně jsou v Česku dva zdroje v Temelíně a čtyři v Dukovanech.
Kapacita úložiště je dimenzována na kapacitu provozu jaderných elektráren 60 let a provozu dalších tří zdrojů.

* HN: Jak bude velké?

Podzemní systém chodeb a úložných prostor bude velký zhruba dva až tři kilometry čtvereční. Na povrchu se bude podobat běžnému průmyslovému areálu. Mělo by zabrat přibližně 16 až 19 hektarů plochy.

* HN: Při stavbě takového rozsahu vznikne obrovské množství odtěžené horniny. Máte už plány, co se s ní bude dít?

Možností je víc. Část materiálu lze vrátit, část pojme deponie, kam se bude odtěžená masa ukládat. Protože musí být hlubinné úložiště obklopené masivem, půjde o velmi kvalitní kamenivo. To by se mohlo drtit a dál využívat, například zavážet tím stávající povrchové lomy, které si to dále zpracují. Na podobné úvahy je ale ještě brzy. Čtyři lokality se vybraly nedávno, teď přichází na řadu průzkum, pak vzniknou čtyři projekty, ze kterých bude možné do roku 2030 vybírat.

* HN: Hotovo má být ale až v roce 2065. Jak dlouho bude stavba hlubinného úložiště probíhat?

Podle aktuální koncepce se zahájení stavby předpokládá od roku 2050.
Není to ale tak, že by se naráz vyrazilo vše. Ukládací chodby se budou razit a uzavírat postupně tak, jak se do nich bude odpad ukládat.

* HN: Jaký vliv bude mít taková stavba na své okolí?

Se stavbou takového rozsahu samozřejmě souvisí zajištění patřičné infrastruktury na povrchu. Většina prací se ale bude odehrávat v hloubce
500 metrů pod povrchem, takže vliv na okolí by neměl být tak citelný.

* HN: Takový projekt by měl přinést do regionu i pracovní příležitosti.
S jakou zaměstnaností nyní počítáte?

Předpokládáme, že při výstavbě zaměstnáme stovky lidí. Nejde ale jen o samotný projekt. S úložištěm souvisí i další, návazné činnosti. Jistě bude poptávka po řemeslech, službách, rozšíří se podnikatelské příležitosti. Když se podíváme do Francie, do lokality, kde mají podzemní laboratoř, tak v okolí stoupla poptávka po ubytovacích zařízeních či stravování. Do mikroregionu navíc přijdou i peníze.
Existuje totiž takzvaný jaderný účet, na který přispívají producenti odpadu. Třeba elektrárny na něj za každý vyrobený megawatt elektrické energie posílají 55 korun.

* HN: Dá se vyčíslit, kolik z toho budou dotčené obce mít?

Příspěvky jsou už nyní stanoveny zákonem. Získaly je obce, které se dostaly do užšího výběru devíti míst, kde by mohlo úložiště jednou být.
Letos v lednu jsme každé z nich (53) zaslali milion korun z jaderného účtu za výzkum, který tam v minulosti probíhal. Každá obec, v níž by se měl nyní dělat geologický průzkum, dostane nižší jednotky milionů korun ročně a mělo by to probíhat do roku 2030. Po výběru finální lokality dostane každá dotčená obec v ní zákonný jednorázový příspěvek 60 milionů korun. Dále druhý a každý následující rok pravidelně jednotky milionů korun ročně, a to až do roku 2064. Než se tedy vůbec úložiště uvede do provozu, což se předpokládá v roce 2065, bude každá místní obec bohatší o nižší stovky milionů korun. Následně od roku 2065 budou obce získávat pravidelný roční příspěvek za provoz úložiště a to budou další miliony každý rok. Provoz úložiště se předpokládá do roku 2150.

* HN: Může se stát, že úložiště nebude vůbec potřeba? Existuje jiná alternativa, jak se zbavit takového odpadu?

Hlubinné úložiště se řeší už od 70. let minulého století. Doposud se nic nového nevymyslelo, navíc žádná technologie není bezodpadová. Samozřejmě technologie a vývoj postupují rychle dopředu a může se pro jaderný odpad najít určité využití. Na to se ale nemůžeme spoléhat. Jistě, dříve se uvažovalo třeba i o tom, že se bude radioaktivní odpad dopravovat do vesmíru. U toho ale hrozí, že by raketa explodovala ve stratosféře a ekologický dopad by byl katastrofální. Nehledě na cenu takového transportu. My musíme hlavně hledat zodpovědný způsob, jak s takovým materiálem naložit. Obdobně postupují i další vyspělé státy ve světě.

* HN: Jak je na tom Česko ve srovnání se zahraničím?

První země na světě, která spustí provoz hlubinného úložiště, bude Finsko. V současnosti už připravují licenci k provozu a v roce 2025 by ho měli spustit. Pak je tu Švédsko nebo Švýcarsko. My už máme podzemní výzkumné pracoviště, zúžený počet lokalit na čtyři i připravený experimentální program. Navíc už několik desítek let provozujeme tři úložiště, se kterými máme řadu zkušeností. To není v Evropě tak obvyklé.
Například takové Německo je daleko za námi, protože nyní má předvybraných několik desítek lokalit – je tedy v bodě, ve kterém jsme byli my v 90. letech.

* HN: Radioaktivní odpad už teď samozřejmě existuje. Jak se s ním nakládá?

Musíme to rozdělit. Máme nízkoaktivní odpad, to je radioaktivní odpad, který vzniká v běžné lidské činnosti – v medicíně, průmyslu, výzkumu.
Jsou to například laboratorní přístroje. Potom jsou vysoce aktivní odpady, tedy hlavně použité palivo z jaderných elektráren. To se nyní nachází v takzvaných castorech ve skladech jaderných elektráren Temelín a Dukovany.

* HN: Co je momentálně ve vašich úložištích?

V Dukovanech se ukládají odpady z jaderné energetiky. Jde třeba o stavební suť, rukavice nebo pláště. To všechno se dává do sudů a ukládá.
Potom máme úložiště Richard u Litoměřic, které slouží pro všechny odpady z medicíny, průmyslu, výzkumu. Jde o komponenty starých laboratorních přístrojů nebo požárních hlásičů. V úložišti Bratrství v Jáchymově se ukládají radioaktivní odpady s přírodními radionuklidy. To jsou například radiové jehly nebo barvy s příměsí uranu.

* HN: Provozujete i výzkumné podzemní pracoviště v Bukově na Vysočině.

Je to podzemní laboratoř v bývalém uranovém dole s hloubkou asi 500 metrů. Realizujeme tam výzkumné programy zaměřené na přírodní a inženýrské bariéry v hlubinném úložišti. Výsledky našich experimentů pak budou aplikovány na finální lokalitu, takže je tam nebudeme muset opakovat, nebo alespoň ne v takové míře. V Bukově pracuje zhruba stovka špičkových odborníků z různých organizací i akademické sféry.

* HN: Na čem tam pracují?

Testují tam například vlastnosti kontejneru, který vyvíjíme ve spolupráci s firmou Škoda Jaderné strojírenství. Měříme, jak rychle v takové hloubce zkoroduje materiál obalového souboru, ve kterém bude jednou vyhořelé palivo uloženo. Nebo třeba co se stane, když člověk zavleče z povrchu do podzemí mikroby, a zda to ovlivní rychlost koroze materiálů v hlubinném úložišti. Kromě toho řešíme, jak teče voda v hornině či jak hornina dokáže odvádět teplo. Z dlouhodobého hlediska musíme prokázat bezpečnost jaderného úložiště. Ta je na základě rozpadu radionuklidů kalkulovaná na stovky tisíc let, a je tedy potřeba, aby odpad takto dlouho vydržel bezpečně uložen.

Článek v Klatovském deníku

Obec Myslív, Myslív 52, 341 01 Horažďovice

webdesign: Blovský.cz.

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace