Obec Myslív

Obec Myslív

Obec Myslív

Malebná obec na pomezí jihočeského kraje, která pod sebou sdružuje
obce Myslív, Milčice a Loužnou

Obec Myslív

Jaderné úložiště může stát prosadit jako veřejný zájem - aktualizováno 17.1.2022

Jaderné úložiště může stát prosadit jako veřejný zájem. Do roku 2050 jej lze postavit, tvrdí Drábová

Dana Drábová v níže uvedeném rozhovoru zmiňuje opět výrok Nejvyššího správního soudu, že úložiště je věc veřejného zájmu a obce se tak nesmí bránit. V příloze celé a zde závěry právního stanoviska, které si k tomu nechala udělat Platformy proti hlubinnému úložišti, které to vyvrací.

  • a) Výše citovanou úvahu uvedenou v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu lze hodnotit jako exces, neboť této otázky se posuzovaný případ netýkal a nesměřovala k ní výslovně ani kasační stížnost. Důvodem pro uvedení této úvahy v odůvodnění rozhodnutí tedy mohla být potřeba uvést dodatečné (byť nerelevantní) důvody pro svůj závěr, neboť soud nepovažoval důvody uvedené v rámci důvodové část odůvodnění za dostačující, nebo jednoduše pouze potřeba tuto svou úvahu nad rámec posuzovaného uvést.
  • b) V posuzovaném případě lze od sebe důvodovou část a okrajovou část odůvodnění bez větších obtíží rozeznat. Předmětná výše citovaná úvaha Nejvyššího správního soudu uvedená v rozsudku zjevně není důvodovou částí odůvodnění se závazným právním názorem. Tato úvaha tedy není závazná ani interně, tj. v řízení vedeném před krajským soudem, kterému byla věc vrácena k dalšímu řízení, ale ani externě v důsledku sjednocovací funkce Nejvyššího správního soudu a obecné právní zásady předvídatelnosti.
  • c) V případě použití citace této excesivní úvahy Nejvyššího správního soudu účastníkem jiného správního nebo soudního řízení jako věcného argumentu je tedy možné namítnout, že jde pouze o úvahu okrajové části odůvodnění, která není závazná ani pro krajský soud rozhodující v téže věci v důsledku zrušení jeho původního rozhodnutí a vrácení mu věci k dalšímu řízení, ale ani externě v rámci sjednocovací funkce judikatury Nejvyššího správního soudu. Tato úvaha tedy není ničím jiným, než osobním názorem v rozsudku podepsaného předsedy senátu, který lze ve vztahu k uvedenému rozsudku považovat za právní exces, a nelze ji použít jako platný argument v dalších soudních či správních řízeních. Ačkoliv tedy tento senát Nejvyššího správního soudu vyslovil názor, že zájem samosprávných celků, případně místních komunit, musí bez dalšího ustoupit „vyššímu“ zájmu veřejnému (přestože posouzení takové otázky nebylo pro předmětné řízení relevantní a šlo tak o tzv. okrajovou část odůvodnění), nejde o závazný právní závěr, a to ani v otázce umístění jaderných úložišť, ani v žádné jiné.
  • d) Jiný soud ani správní orgán jím tedy není vázán a neměl by jej považovat ani za určité „vodítko“ ve smyslu sjednocovací funkce judikatury Nejvyššího správního soudu. Soud tedy musí tyto jednotlivé kolidující zájmy vždy důkladně poměřovat, a to zejména z hlediska principu proporcionality, a upřednostnění jednoho zájmu před druhým vždy řádně odůvodnit. Závaznost této části odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu nelze dovozovat ani v jiných oblastech, např. v právní teorii, výkladu či přípravě právních norem.

Dvacet minut Radiožurnálu, 12. ledna 2022 Český rozhlas
Jaderné úložiště může stát prosadit jako veřejný zájem. Do roku 2050 jej lze postavit, tvrdí Drábová

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš chce urychlit výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, ale také dalších bloků v Temelíně. Je zvýšené tempo jaderné výstavby organizačně zvládnutelné? Dokázali bychom zároveň vyhovět požadavkům, které Evropská komise pro jadernou energetiku vyžaduje? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byla Dana Drábová, předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost.

  • + Když jsem se díval do programového prohlášení nové vlády, tak je tam slib, že bude kabinet vyhodnocovat i jiná řešení, než je konečné umístění hlubinného úložiště v Česku. Existují nějaké jiné možnosti? Spíše teoreticky v současné době. Jistěže by bylo velmi rozumné, kdyby se několik členských států Evropského společenství dohodlo, že postaví společné úložiště, ale to je politicky neprodejná záležitost. Ač by to bylo velmi pragmatické a z ekonomického pohledu velmi výhodné, nevím, jakým způsobem to v následujících deseti dvaceti letech prosadit.
    Představte si politika, který předstoupí před své voliče a řekne: ‚Já mám pro vás vynikající nápad, my si tady postavíme evropské úložiště vyhořelého paliva.‘ No.
  • + Co je největší problém? Je jím najít místo, kde to obyvatelé sousední obce strpí, nebo vidíte nějaké jiné úskalí?
    To, co jste zmínil, je zásadní problém. Jak do míry, do jaké to bude dosažitelné, rozumně vyjednat konsensus v lokalitě, která bude z hlediska parametrů – velmi přísných z hlediska bezpečnosti úložiště – reprezentovat to nejlepší technické řešení, které na území tohoto státu máme.
    Najít lokalitu bude bezesporu ještě práce na několik let. Geologové, hydrologové, seismologové, všechny tyto profese dělají to nejlepší. Naštěstí máme vynikající Českou geologickou službou s obrovským renomé, která je schopná řadu těch věcí odvést na nejlepší světové úrovni. Najít to místo z těch čtyř kandidátních lokalit - na ten počet byl seznam zúžen z devíti – nepředstavuje zásadní problém, s jedním ale. My totiž nevíme, jestli ve chvíli, kdy se udělá hloubkový geologický průzkum se všemi těmi zmíněnými atributy, alespoň jedna z těch čtyř lokalit těm velmi přísným kritériím vyhoví.
    Máme čtyři kandidátní lokality, z nich se budeme snažit vybrat tak, aby to odpovídalo všem požadavkům. Ale jestli tam bude alespoň jedna... ta pravděpodobnost není malá, ale nemůžeme to říct úplně natvrdo, dokud nebudou provedeny hloubkové průzkumy.
  • + Vy jste pro Echo24 řekla, že s obcemi, kde to úložiště bude, se stát musí domluvit. Znamená to, že by stát měl případně i proti vůli místních obyvatel tu lokalitu zkrátka prosadit stůj co stůj?
    První věc je, že stát by měl k těm obcím a místním komunitám přistupovat jako k partnerům, jejíchž názor má být slyšen a zvážen. A má být pečlivě vysvětleno, proč třeba bude oslyšen. Druhá věc je, že takováto stavba, to je velké hornické dílo na dvacet, pětadvacet let, které velmi znepříjemní život v dané lokalitě a stát musí velmi pečlivě vyjednávat o kompenzacích.
    Na druhou stranu je poctivé říct, že jakmile se najde a potvrdí ta vhodná lokalita, tak po všech těchto vyjednáváních stát nakonec rozhodne. Koneckonců tu už máme rozsudky Nejvyššího správního soudu ve věci geologických průzkumů, proti jejichž provádění se obce, místní komunity a nevládní organizace ohradily. A Nejvyšší správní soud konstatoval, že to úložiště je stavba ve veřejném zájmu.
    Bude-li nalezena vhodná lokalita, tak se ty obce právě z důvodu veřejného zájmu nemohou odvolávat jen na případné negativní důsledky, ale budou muset tu stavbu ve veřejném zájmu strpět.
  • + Proč dostavba pátého bloku Dukovan nemůže být náhradou za uhelné elektrárny a jak silné mohou být v českém energetickém mixu do budoucna obnovitelné zdroje? A kdy se můžeme dočkat malých modulárních reaktorů pro komerční využití? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.
    https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/cesko-jaderne-uloziste-stavba-2050-dana-drabova_2201122007_btk

Právní stanovisko - Stanovisko k závaznosti odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu

Obec Myslív, Myslív 52, 341 01 Horažďovice

webdesign: Blovský.cz.

Tyto internetové stránky používají soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace