PRÁCHEŇ | Myslív a okolí

2,5 km jihozápadně od města Horažďovic se na vrcholu kopce Prácheň (504 m n. m.) nalézá zřícenina kdysi rozsáhlého hradu Prácheň.

Na místě původního slovanského hradiště z 10.století zde v roce 1315 Bavor III. ze Strakonic vystavěl kamenný hrad. V majetku tohoto rodu byl až do konce 15. století, kdy jej získal Půta Švihovský z Rýzmberka, přestavěl, ale záhy byl hrad opuštěn. Od roku 1558 připomínán jako pustý. Dochovány zbytky věží, hradeb a bašt.

 

 

 

 

O hrad se začali zajímat až počátkem 19. století majitelé panství, Rummerskirchové. Na Práchni nechali mezi hradní zříceniny vestavět poustevnu ze které dnes zbyly pouze obvodové zdi. Na vrcholu torza válcové věže vztyčili tři kříže. V roce 1818 navštívil hrad Prácheň císař František I.

Za národního obrození byl v roce 1868 odvezen kámen z hory Práchně do základů budovy Národního divadla a v roku 1894 navštívil Horažďovice a Prácheň malíř Mikoláš Aleš.

Na místě původního hradu Prácheň je dnes vyhlášena přírodní rezervace s přirozenými dubohabrovými lesními porosty.

Nedaleko se nachází kostel sv. Klimenta - devátý křesťanský kostelík v Čechách, zřejmě vysvěcený samotným Metodějem. Kolem kostela svatého Klimenta stála kdysi stejnojmenná ves Prácheň, která vznikla zřejmě současně s hradištěm Práchni. Na prácheňském hřbitově je pohřben spisovatel Josef Pavel a regionální historik Karel Němec.

Hora Prácheň však dala jméno nejen hradu, ale i celému kraji a tento název - kraj Prácheňský nebo jen Prácheňsko - se udržel v povědomí až do dnešní doby. Ve 13. století se kraj zahrnoval přibližně dnešní Horažďovicko, Sušicko, Kašperskohorsko, Strakonicko a Vimpersko.

Jak se tam dostaneme:

Z horažďovického náměstí se vydáme po červené turistické značcce směr Svatá Anna, za mostem přes Otavu pak odbočíme na zelenou turistickou značku. Cesta tam - cca 2,5km.

Využít můžeme vycházkový okruh z horažďovického náměstí - červená psaníčka, celkem cca. 10km