Navážka
odpadu má začít za tři až čtyři roky a trvat do roku 2050. Mezi
argumenty proti skládce je kromě obav o zdraví obyvatel i to, že bude
úložiště v místě ohroženém záplavami i zemětřesením, napsala agentura
Reuters.
Chorvatsko o místu poblíž řeky Una rozhodlo v roce 2018. Z elektrárny
Krško, kterou země sdílí se Slovinskem, tam má být navážen odpad s
nízkou úrovní radioaktivity. Vysoce radioaktivní odpadní látky budou
uloženy jinde, ale o této skládce se zatím nerozhodlo.
Ve snaze zabránit Chorvatům plán realizovat Bosna roku 2019 vyhlásila
své území v blízkosti budoucího úložiště za přírodní rezervaci, ale
zatím to nepomohlo. Bosňané nyní argumentují obavami o zdraví obyvatel,
čistotu řek a organické zemědělství. Bosna čeká na výsledek expertní
studie, kterou zadala. Její ministr zahraničního obchodu a ekonomických
vztahů Staša Košarac řekl, že hlavní obavou Bosny je "zdraví 250 000
lidí žijících na severozápadě Bosny". Pohrozil, že by Bosna mohla
podobné zařízení začít provozovat poblíž hlavního chorvatského
turistického střediska Dubrovníku.
Chorvatsko veškeré obavy zamítá. Ředitel fondu pro ukládání
radioaktivního odpadu z elektrárny Krško Josip Lebegner řekl, že podle
studií je vybrané místo "mimořádně bezpečné". Studie o případném riziku
pro zdraví lidí a životní prostřední podle kritiků ještě nebyla
zveřejněna. Kromě hrozících záplav a seismické aktivity se na místě
navíc stále odklízejí miny pocházející z balkánských válek v 90. letech.
Lebegner očekává zveřejnění vládní výzkumné zprávy do konce roku.
Chorvatsko dává najevo, že od výběru lokality nehodlá ustoupit - aktivně
odklízí miny a instalovalo stanici k měření seizmické aktivity. Lebegner
řekl, že radioaktivní materiál se bude navážet do roku 2050.
Skládka bude v katastru obce Dvor, jejíž starosta Nikola Arbutina řekl,
že investoři tam odvolávají své projekty a lidé se stěhují, aby nemuseli
pěstovat na pozemcích v blízkosti radioaktivního materiálu. Místo je
známé produkcí medu a chovem ovcí. Dvor má 5500 obyvatel a loni odtud
odešlo 2500 lidí.