Historie obce Loužná v souvislostech a památky obce.
První písemná zmínka o Loužné pochází z roku 1558, kdy je jmenována ves Loužná ve výčtu majetku Adama ze Šternberka. Ves byla součástí zelenohorského a poté plánického panství, která vlastnili Šternberkové a později Martinicové. O vzniku obce nemáme zprávy, je však pravděpodobné, že souvisí s působením cisterciáckého kláštera pod Zelenou Horou.
Názvem Loužná se rozumí loužná ves, tj. ves ležící u louže (staročesky lúžě). Staročeské slovníky se ke slovu lúžě přesně nevyjadřují, ale zdá se, že slovo označovalo také trochu větší vodní plochu než dnes slovo louže, kaluž. V minulosti byl název vsi zaznamenán i v podobě: Lauzna, Laucžna či Lauschna.
Ves má dvě části: Stankovy (od č. p. 28 na sever) a Loužná (od č. p. 11 na jih). Na mapě prvního vojenského mapování z šedesátých let 18. století je ves zachycena bez později vzniklé části Stankovy. Tehdy se jednotlivé domy rozkládaly prakticky jen kolem poměrně rozlehlé návsi, na níž je zakreslen velký kříž, který předcházel zdejší kapličce, a malý rybníček. Část Stankovy začala vznikat až v první polovině 19. století.
V roce 1850 žilo v Loužné 259 obyvatel, roku 1900 – 278 obyvatel v roce 1950 - 166 obyvatel a roku 1991 - 73 obyvatel. Aktuálně tu trvale žije kolem 50 stálých obyvatel. V současné době je Loužná integrovanou obcí Myslíva, kam spadá také farností.
Kaplička na prostorné návsi v Loužné byla postavena v roce 1920. Je zasvěcena Panně Marii Královně a pouť se zde slaví první neděli po 24. srpnu. Má obdélníkový tvar, střecha je pokrytá taškami. V 70. letech byla provedena větší oprava vnitřku kapličky a byla omítnuta zvenku. V letech 2009 - 2010 získala kaplička novou střechu a měděnou zvonici. Před kaplí stojí pomník padlým vojákům z I. a II. světové války, který byl v r. 2011 nahrazen novým žulovým pomníkem a novou deskou.
Za vsí směrem na Strážovice se nachází bývalá pastvina s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin: prha arnika, hořec hořepník, hořeček časný český, prstnatec májový, vemeník dvoulistý a plavuň vidlačka. Jedná se o přírodní rezervaci „V Morávkách“.
Nedaleko od vsi stojí Luhanův mlýn s rybníkem. Od r. 1870 patřil mlýn Františku a Anně Melicharovým. Kolem r. 1900 na mlýně seděl mlynář Petr Mareš a toto příjmení zůstalo se mlýnem spjato až do 70. let 20. století. Mlelo se i v době války. Po r. 1948 sloužil mlýn jako sklad krmiva. Nyní je veden jako rekreační objekt. V polovině minulého století byl napuštěn rybník u mlýna, dostal název Luhanův.
Z vyprávění pamětníků je známo, že Ladislav Stehlík zde často navštěvoval stavení „U Čistotů“ dnes č. 45. Rád zavítal i do hostince U Hošků a rozmlouval s místními lidmi. Jeho žáci na něj dosud s láskou vzpomínají.