Historie obce Milčice v souvislostech a památky obce.
Dnešní ves Milčice se ve středověku rozkládala v místě dnešního Myslívského rybníka. Měla devět stavení. Rozhodnutím vrchnosti, Šternberků, byla zrušena a r. 1551 postavena nově na návrší mezi rybníky Kovčínským a dnešním Myslívským. V místě původní vsi a dvou malých rybníků vznikl v roce 1608 jeden velký rybník. Doba založení obce není známa. Její vznik zřejmě souvisí s kolonizačním úsilím cisterciáckého kláštera pod Zelenou Horou. Při opravě hráze myslívského rybníka nalezl zdejší porybný pan Štípek groše Václava IV. z konce 14. století, což dokládá existenci obce již v této době. Cisterciáci ovládali od poloviny 12. století do začátku 15. století poměrně rozsáhlé území dnešního Nepomucka, Plánicka a Blovicka. Později byla ves součástí panství Švamberků a Šternberků. Při dělení zelenohorského panství v roce 1584 byla ves Milčice spolu s Nehodívem, Polánkou a dalšími obcemi, součástí dědictví nezletilého Ondřeje ze Šternberka. Šternberkové tehdy sídlili na hradě Zelená Hora a na tvrzi v Plánici. V roce 1630 koupili Milčice a další vsi manželé Jaroslav Bořita, říšský hrabě z Martinic a na Smečně a Marie Eusebie Bořitová ze Šternberka. V polovině 19. století vzniklo obecní zřízení a obec Milčice se stala samostatnou obcí řízenou obecním výborem, představenstvem a starostou. V roce 1869 zde žilo 246 obyvatel. Jejich počet začal klesat po druhé světové válce. V roce 1950 zde bylo trvale hlášeno 199 lidí.
Název Milčic je odvozený z původního jména „Mlžice“. Mlha ze dvou někdejších rybníčků prý zahalovala ves tak, že z ní byly ráno vidět jen komíny.
Původní jádro obce má tvar okrouhlice.
V obci stojí kaple sv. Josefa z r. 1893. Do té doby měla obec jen zvonek zavěšený na staré lípě před stavením čp. 8, který si pořídila v roce 1796 za 24 zl. a 45 kr.. Kaple byla postavena nákladem 200 zlatých, zvonek pak byl zavěšen do její věžičky.
Na návsi stojí kaplička zasvěcená svatému Josefovi z roku 1893 na místě, kde stojí kříž z roku 1861. Kaplička má tvar šestihranu. Podle vyprávění pamětníků se před postavením kapličky vyzvánělo na zvonek zavěšený na velké lípě stojící poblíž místa nynější kapličky. Původní zvon se nedochoval, za 1. sv. války byl ukryt ve studni, ale za 2. sv. války si to již zřejmě nikdo nedovolil a tak byl zrekvírován a po válce byl osazen nový.
První větší oprava byla provedena po 2. světové válce, kdy občané kapličku svépomocí nahodili a nabílili. Další oprava byla provedena v r. 1985, kdy místní občané ze sbírky 50,- Kč z každého stavení kapličku nahodili brizolitovou omítkou a byla osazena nová okna a nové oplocení. Měděný plech na zvoničku věnoval páter Antonín Šesták.