Spor o úložiště radioaktivního odpadu pokračuje. Obce se brání, podle zastánců není důvod k obavám ČT, Události, komentáře 4.6.2020
Problematice se věnoval pořad Události, komentáře zde:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/220411000370604/
Proti panu starostovi Chanovic Petru Kláskovi stál Jiří Marek z Jaderných veteránů (býval náměstkem ministra průmyslu). Jako obvykle (znám ho z různých akcí) s vysokou mírou sebedůvěry říkal nesmyslné věci:
- úniky radiace jsou nepředstavitelné, naprosto vyloučené, neexistuje možnost scénáře jakéhokoliv úniku z úložiště - to vyvrací už jen pohled do zpracovaných závěrečných zpráv na webu SÚRAO včetně samotného hodnocení
- ve finském úložišti již mají zkušební provoz - no žádný zkušební provoz neexistuje, není tam uložený jediný kontejner s odpadem
- štěpné produkty se v podzemí nešíří na příkladu přírodního reaktoru v africkém Oklo - neoddal, že tam neexistuje oběh vody, kteý by štěpné produkty mohl vynést a pak jde také o samotný trasport odpadu a jeho překládání v horké komoře - kvůli tomu také existuje hodnotící kriterium
K9 v té aktuální zprávě SÚRAO.
- neví nic o penězích pro obce podle atomového zákona, široce argumentuje jen horním zákonem - není pravda
Níže přepis některých částí na webu ČT:
„Největší obavy máme ze dvou důvodů. Jeden je takový technicko-provozní, že nám připadá divné, že tento strategický materiál – radioaktivní palivo z elektráren, které je využito dle odborníků z pěti až sedmi procent – má být nenávratně zakopáno do hloubky 500 ž 1000 metrů do úložiště velkého 300 až 500 hektarů. A potom je ta druhá rovina, že po celou tu dobu řádově dvaceti let se k nám stát a státní zaměstnanci chovají velice přehlíživě a my nemáme žádná práva, žádné jistoty a neexistuje žádný zákon, který by hájil lidi vlokalitách,“ konstatoval starosta Chanovic v oblasti Březový potok na Klatovsku Petr Kláska.
Podle Jiřího Marka, prezidenta spolku Jaderní veteráni a konzultanta v oblasti energetiky, ale obce nemají důvod k obavám. „To, jak bude odpad uložen, je jištěno několika bariérami. I výběrem toho místa, geologickým podložím. Úniky radiace jsou v podstatě nepředstavitelné,“ uvedl.
„Samozřejmě tedy z čistě vědeckého hlediska nikde neexistuje absolutní nula, ale to se bavíme o něčem, co je hluboko pod rozlišovací schopností, takže únik, který by mohl nějakým způsobem ohrozit životní prostředí a člověka, je naprosto vyloučený,“ míní Marek.
Starosta Chanovic Klásek ale spatřuje problém i v tom, že vláda direktivně určila lokality, ve kterých by mohl být odpad z jaderných elektráren uložen, aniž by svá rozhodnutí blíže zdůvodnila.
„Také není žádný zákon, který bytoto řešil. Uvědomme si, že to úložiště má fungovat desítky tisíciletí. Je to materiál, který je radioaktivní. A můžeme jenom předjímat, co se stane za sto, 200, 300, za tisíc let a co to způsobí potom v té dané lokalitě. Takže toje jedna obava za druhou,“ vysvětlil svůj postoj.
Podle Marka nicméně lokality správa úložišť vybírá zejména na základě kvality geologického podloží. „To znamená pokudmožno nepropustné, nesmí tam být praskliny, které by umožnily pohyb vody a podobně, protože voda je jediné médium, které by mohlo nějakým způsobem umožnit migraci toho, co je v tom úložišti uložené,“ přiblížil problematiku Marek.
Kompenzace od státu je jen úplatek, míní starosta
Stát má navíc kompenzovat obcím nekomfort. Obce tak zatím dostaly pět milionů korun. Chanovice je ale odmítly.
„Když po deseti, dvanácti letech přesvědčování nám najednou na účtech přistály nějaké peníze od státu, tak jsme je v první fázi vrátili. Stát nám je zase poslal zpátky. My ty peníze nebereme, že jsou férové.
Nemohli bychom se našim občanům podívat poctivě doočí, protože to nejsou peníze, které si myslím, že ten problém řeší. Bereme to jako úplatek od státu,“ řekl starosta Klásek. Podle Jiřího Marka se ale o žádný úplatek
nejedná: „Já se domnívám, že to je opravdu jenom za to, že tam existuje nějaká činnost, že to je nějaká zátěž.“
Úložiště, v němž by mělo být trvalev hloubce půl kilometru uloženo tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.